Fenomén semináře

Hello the internet.

První věc (než na to zapomenu), chtěl bych poděkovat za každé přečtení. Z jednoho prostého důvodu.  Když si uděláte čas a přečtete si můj článek, hodně to pro mě znamená.  Znamená to, že mi věnujete svůj volný čas. Ne, jako když si pustíte youtube - video, u kterého můžete projíždět instagram, 9gag, kontrolovat maily nebo whatever (nevěnovat mu plnou pozornost). Číst článek znamená (většinou), že opravdu vnímáte, co píši.

Tak ale teď už k dnešnímu tématu.

Většina z vás (pokud jste nebyli někde zamraženi) si určitě všimla fenoménu posledního roku, možná roku a půl, kdy každá hvězdička fitness scény pořádá svůj seminář. Ten má seminář, ten má seminář a ten má seminář taky, ale ten aby se neopičil, tak má jenom přednášku, a ten má konferenci, aby to vypadalo víc profi.

What the heck?

Okey, řekněme si narovinu, nejsem proti. Předávat knowledge je důležité, ale opravdu je  potřeba dělat to tímto způsobem? A opravdu má ten či onen právo na to dělat „seminář“? Let’s see - jak to vidím já.

Předávání vědomostí NO.1

Doufám, že se nedožiju doby, kdy někdo nebude moci říkat svůj názor. S tím souvisí i předávání know-how, ať už je jakékoliv, lidem, kteří o něj mají zájem. Tím naznačuji, že jsem rozhodně pro předávání informací, otázkou tedy zůstává, do jaké míry jsou tyto informace kvalitní a validní?

Každý má nějakou pravdu.

Za dob Galilea všichni věděli, že Země je placatá. Na počátku 21. století jsme věděli, že vajíčka jsou nezdravá a špenát obsahuje strašně moc železa. Dnes taky něco víme, ale je to relativní.

Být si jistý svou pravdou je důležité. Nicméně, vždy je dobré mít na paměti, že žádná pravda není 100% (o tom jsem psal již dříve). Ten kdo tvrdí, že jeho pravda je 100% a neuznává žádnou jinou, žije mimo realitu. Takhle to prostě nejde. Proto si dovoluji tvrdit, že jít pro informace za někým, kdo se vyjadřuje stylem jedné jediné a nezpochybnitelné pravdy, je blbost.

Vysokoškolský titul = záruka inteligentního přístupu.

Teď se možná někdo zarazí, proč sem tahám vzdělání, ale vzdělání je důležité, uvidíte. VŠ titul pro mě znamená to, že člověk byl nucen dělat věci, aby tento titul získal. Nikde není napsané, že poctivě studoval. Nikde není zaručené, že to nebude arogantní bastard, který s vámi nebude chtít diskutovat. Takže ve výsledku může být člověk s VŠ titulem stejný trouba, jako kdokoliv jiný (a obráceně). Na druhou stranu. Pokud je to člověk, který má titul z něčeho, co ho bavilo, třeba pracuje na doktorátu (PhD.), nebo jej už má v oblasti, o které pořádá seminář, dovoluji si tvrdit, že informace budou kvalitní.

Seminář - správná cesta?

Seminář chápu jako něco určené pro menší skupinu lidí, kde se lektor, přednášející, učitel, magič or whatever intenzivně věnuje úzké skupině lidí. Jako seminář si nepřestavuju masovou akci, kde je 30 lidí a hvězdička vykládá něco o tom, jak se co dělá.

Ale to je můj pohled.

I ty můžeš mít seminář!

Ke komu bych šel na seminář? Jediná věc na světě, do které mi nikdy nebude líto investovat peníze, je vzdělání. V dnešní době bohužel už není tak jednoduché dostat za své peníze adekvátní množství relevantních informací. Mám to štěstí, že studuji obor, který mě baví, takže většinu pro mne podstatných informací dostávám zadarmo (muhaha).

Nicméně z fitness scény i já sahám po seminářích, které si myslím, že pro mne budou přínosné. Naposledy jsem navštívil seminář od Železné Koule o kettlebellech. Proč? Protože jsem cítil, že mi má Radar co říct. Protože ho považuji za jednoho z největších odborníků na tuto problematiku u nás. A musím říct, že to byla výborná investice.

Naopak ke komu bych nikdy na seminář nešel, je někdo, kdo kombinuje všechno špatné z předchozích řádků. Nechci úplně jmenovat, aby se nám to tu nezvrhlo v 3. světovou, že napadám vašeho oblíbeného lháře eeee teda fitnesáka, či to, na co si to ten blbec hraje. :D

Jak poznat kvalitní seminář?

Stačí si odpovědět na 3 základní otázky.

Kolik toho má ten člověk za sebou, že mi chce něco předávat?

Má mi co předat? (Ve smyslu, zajímám se vůbec o tuhle oblast.)

Mám prachy?

Pokud jsou odpovědi na tyhle otázky kladné. Go for it. Pokud ne… Zkuste pátrat po informacích u někoho jiného.

A co závěrem? Nic. Poděkoval jsem vám už na začátku. Takže - čuss příště ;) 

Lovit, tančit, zpívat, milovat se!

Hello the weak internet.

Tohle není hejt, nebo… Prvoplánově tento článek nezamýšlím jako hejt.  Nicméně uvidíme, kam nás mé myšlenky zanesou.

To, že žijeme v 21. století, kde pohyb je koníčkem, doplňkem,  k usezenému životnímu stylu, nejspíš nikdo nepochybuje.

Často se na netu dají číst články na tohle téma. Všichni nadávají, jak málo máme pohybu, jak pořád sedíme, že hodina ve fitku 3x týdně nestačí.

Nestačí, ať se na lidské tělo podíváte z jakéhokoli hlediska, nebylo navrženo k dlouhému sezení (jestli vůbec bylo navrženo k sezení?). Byli jsme určeni k pohybu.

Lovit, tančit, zpívat, milovat se.

V tento moment, bych rád zmínil větu od Riche Froning „Pohyb je jen dalším jazykem, jen někteří lidé mluví plynuleji než jiní.“

Nejde vše změnit ze dne na den, skončit s prací a začít běhat po lesech, lovit zvěř, večer si sednout k táboráku, zpívat a milovat se. Tuhle část vývoje máme už (bohužel/bohudík) zasebou. Kde jsme se ovšem ocitli, jde podle mého (ne úplně) soudného úsudku, rozcestník. Vydáme se cestou, kdy naše tělesná schránka bude čím dál více chřadnout, až se za miliardy let vyvineme v něco, co tělesnou stránku nepotřebuje, nebo něco změníme?

Tak! Konečně se dostáváme tam, kam jsem se dostat chtěl. Populace nám slábne. Populace nám leniví. Podívejte se kolem sebe. Kolik máte ve svém blízkém okolí lidí, kteří jsou v DOBRÉ kondici. To nutně neznamená, že zrovna doběhli maraton nebo zvedli nějakou příšernost ve fitku. Ale třeba, že nemají pupíček. Vypadají, ale co je důležitější CÍTÍ SE FIT. 

Asi takových lidí není moc, co? Čím to? Jsme lenivější? Máme méně času? Máme více práce? Možná kombinace všeho.

Věc, kterou jsem zde chtěl určitě zmínit je něco, co jsem četl někde na netu. Žijeme v době, kdy není normální zvednout dvou násobek své váhy ze země, ale je normální 12 leté obézní dítě. JAKO REALLY? Až tak lidstvo pokročilo? To jako za chvíli budou žrát děti prášky na srdce? A vyvine se nový obor fitness trenér pro děti do 10 let? (By the way, tohle se už děje, mám ve fitku klienty, kterým je 13, 14 let)

A kdo za to může? Ukažte si něj prstem!

.

.

.

Kam míříte? Na sebe? Míříte správně. Motivujete své okolí k nějakému výkonu? Motivujete sami sebe? Není potřeba být fitness bikiny pornohvězda, ee teda… Bikiny fitness pornohvězda… Stačí se hýbat.

Bylo by příjemné svalit vinu někam jinam. Ale každý je za své zdraví zodpovědný sám. Horší je, že jsou lidé, kteří jsou zodpovědní i za zdraví někoho dalšího. Tito lidé, by měli podstupovat psycho testy, jestli jsou vůbec způsobilí zastávat takovou funkci. Říká se jim rodiče.

Ale nejsou to jen oni. My všichni ovlivňujeme své okolí. Někteří více výrazně, někteří méně.

Do školy se mnou chodil kamarád, který se věnoval parkour (ten sport bez koní). Rád stojkoval, když jsme čekali na hodinu, občas si zul boty a dřepěl. V ročníku u nás vypukla epidemie stojkování. Všichni jsme chtěli umět stát na rukou. Takových lidí víc. Díky za to Pagu.

Teď, na závěr, by bylo krásné přijít s globálním řešením, kterým vše vyřeším. Ale to nejde. Mohu jen doporučit. Lidi… zkuste se hýbat a už je úplně jedno jak. Jogging, procházka se psem, fitko, tanec, soulož…

Takže jo. Díky za přečtení. Snad jsem vás všechny urazil a hejty mi nasypte do komentářu. A zkuste i připsat, jak byste to vyřešili vy.