Hello the internet.
Po poměrně dlouhé pauze... se hlásím zpět.
„Dídlift“
Dnešním tématem je mrtvý tah. Konkrétně můj pohled na
úchopy.
Když jsem začínal cvičit a v roce 2011 se poprvé setkal
s mrtvým tahem, byla to ostuda. Pamatuji si to, jako by to bylo včera.
Vedle klece na dřepy a místa na mrtvoly (nemyslím márnici), cvičily
holky z ,,obchodky´´ a já se chtěl samozřejmě předvést.
Myslel jsem, že pojedeme dřepy – moje královská disciplína -
a já oslním vydřepnutými 100 kily. Ale tehdejší sparing partner a couch měl
jiný plán.
Položil činku na zem s naloženými 25kg kotouči. Předvedl
techniku sumo. A řekl: „Teď ty.“
Celý nadšený z nového cviku jsem přišel k ose,
rozkročil se, cítíc na zádech pohledy potenciálních sexuálních partnerek, a v duchu
si řekl: „Se vám ukážu.“
Činku jsem vůbec neodlepil. Problémem ovšem nebyly slabé
nohy nebo záda, ale právě úchop, který nebyl schopný podržet váhu 75kg.
Komické…
Proč se ale dnes chci bavit o úchopu. Spousta z vás zná
mrtvý tah, který se cvičí střídavým úchopem (to je ten, kdy jedna ruka je v
nad- a druhá v podhmatu). Někdo používá trhačky nebo háky, právě kvůli
absenci síly úchopu nebo kvůli tomu, že jste malé holčičky (čti little pussy) a
nechcete mít mozoly nebo whatever.
Abych se dostal k jádru pudla. Ani jedna varianta z výše
jmenovaných není správná. Řekneme si proč.
Člověk je jen tak silný, jak jeho úchop.
Ne nadarmo a určitě ne zbytečně v rehabilitaci
testujeme sílu úchopu pacienta. Zde nám stačí pouhý stisk podané dlaně. V
běžném životě (a ve fitku) potřebujeme mít sílu malinko větší, než
pacient, který se zotavuje z nemoci.
Proto nepoužíváme pro mrtvý tah žádné pomůcky pro posílení
úchopu. Co neudrží ruka, nevydrží záda. Pravidlo č. 1. při pravidelném
mrtvolaření. (I toto pravilo má své výjimky, dovoluji si říct, že pokud vaším
cílem není podzimní pohár v mrtvém tahu, nic takového nepotřebujete.)
Proč ne střídavý úchop.
Velmi ošemetné téma.
Jak je vidět na spoustě videí powerlifterů a bodybuilderů, drtivá
většina používá střídavý úchop. Co ovšem na videu vidět není, úchopy se střídají.
Ovšem ani střídání úchopů vás neochrání před možným svalovým poškozením a
vytvořením disbilance.
Kdo se nějakou dobu již pohybuje ve světě činek, jistě
slyšel, že se při mrtvém tahu někomu utrhl biceps. Hádejte, u které ruky se
toto hrůzné zranění může stát? Jup. U té, co máte v podhmatu a.k.a
v supinaci.
Podívejme se na supinovanou ruku pěkně od začátku.
Při podhmatovém úchopu nám dlaň zabraňuje protočení osy.
Jedna dlaň vlastně rotuje činku proti směru rotace dlani druhé. V zápěstí tedy až tak extrémní nebezpečí
nehrozí.
Ale! Přes loket už přechází šlachy bicepsu. Při lehkém
pokrčení lokte (flexi), při těžším mrtvém tahu, je to právě šlacha bicepsu,
která nevydrží extrémní stress, který je vyvolaný právě tíhou činky.
Další částí řetězce je rameno. Paže v supinaci pro
rameno představuje větší sklon k povolení ramene do protrakce (protrakce je
vystrčení ramene dopředu). Protrahované rameno s sebou strhne i lopatku, u
níž nebudou správně zapojené dolní fixátory lopatek, které se řadí do
posturálního řetězce. Bude zde převažovat aktivita horních fixátorů, konkrétně
trapézu.
Co by mohlo být špatného na zapojení trapézu? Třeba to, že
na druhé straně bude úplně v jiné aktivitě. Dále může extrémní hypertrofie
trapézu vést až k neurologickým potížím, ale o tom jindy.
Protrakce v rameni se může přepojit přes nesprávné
zapojení v posturálním řetězci až do hamstringů opačné nohy, kde může způsobit
slabost, či špatný timeing zapojení jednotlivých svalů, což může vést
k natažení svalu (vlastní bolestivá zkušenost).
Takže už víme, proč bychom neměli jezdit střídavý úchop. Jak
tedy jezdit mrtvolu?
Vzpěračský zámkový úchop aka palcodestroyer
Kdo někdy vyzkoušel tento typ úchopu, ví, jak moc bolestivá
procedura to je. Mohu vás utěšit, že existují „lifehacks“, aby to tolik
nebolelo. Ale hlavně bolest se postupně ustálí na snesitelné úrovni.
Ani tento typ úchopu nemá jenom benefity. Například:
jednici, kteří mají sklon k hypermobilitě mohou trpět nadměrnou bolestí
palců. Palce se mohou nadměrně vytahovat z kloubního pouzdra. V tomto
případě je potřeba palce více fixovat, ať vlastním úsilím nebo obvázáním.
Závěrem, i pokud jste elitní powerlifter, nevyplatí se tahat
pouze střídavým úchopem. Co se ovšem vyplatí, je časová investice do síly
vašeho úchopu. Protože síla úchopu definuje sílu organismu. (Teď to není návod
k tomu, abyste při příštím rukoupodání oponentovi rozdrtili záprstní
kůstky na prach!)
Díky za přečtení a zpětnou vazbu.
Žádné komentáře:
Okomentovat