"Lajf" report I.

здравствуй интернет

Přišel únor, skončilo zkouškové, začala škola. 

Během tohoto krásného ročního období, na které se všichni studenti těší, jsem já stíhal jen jíst, učit se a prokrastinovat (schoulený v klubíčku u filmů, seriálů). Teď už ale k reportu samotnému.   

       

Co nás čekalo? 5 zkoušek, pár zápočtů včetně nejnáročnějšího týdne během studia vůbec a to povinného (!!!)  lyžařského výcviku, který jsme měli hned 3. týden v lednu. Peklíčko.

Začal jsem pomalinku a první týden jsem si dal jenom 3 zkoušky a jeden zápočet. Jednalo se o zkoušku a zápočet z první pomoci (ano, uměl bych vás (asi) zachránit, třeba když se říznete, tak leukoplast umím nalepit perfektně), zkoušku z úvodu do kinezioterapie a rehabilitační propedeutiky.

„Ízy pízy“, rozjel jsem se pěkně. Áčko z „PPčka“ i z „UKINU“ mi dodalo chuť se učit. Ovšem u „Repek“ už se mi tolik nedařilo. Přiznám se, nevěnoval jsem studiu tolik času, kolik si problematika toho předmětu žádala, ale to jsem celý já. Další týden přišla biologie, které jsem se vůbec nebál, ale bát jsem se měl. Finální D svádím na špatný spánek a otravnou cestu do Ostravy. 

Nadešla hodina biofyziky. Zkouška, ze které jsem měl velké obavy, ale nakonec i po poměrně špatném výsledku z připouštěcího testu následovalo hezké Béčko.  

Potom přišel na řadu lyžák… Nekomentuji, ale všichni jsme ho zvládli ve zdraví, téměř. Největší poškození zaznamenaly hlavně naše játra a peněženky. 

Po lyžáku mě ještě čekal zápočet z fyziologie a anatomie. To jsou, pro ty, kdo se neorientují v zdravotnických předmětech, ty nejlepšejší předměty.

Fyziologie byla super, 650 možných otázek, které bylo potřeba zodpovědět, vypsat, vytisknout a naučit se. Po 3 probděných nocích a prospaných dnech jsem zápočet zvládl. 

Nastal čas anatomie. Naštěstí jsem měl z průběhu semestru nějaké základy, a tak bylo na čem stavět. Ovšem ty „základy“ byly velmi chatrné, a tak mi spousta věcí připadala nová, neznámá a co hůř, naprosto NENAUČITELNÁ. Hrůza. Celá příprava trvala od pátku do pondělního odpoledne, kdy jsme na 14:00 přišli na zkoušku. V naprostém klidu, bez jakýchkoliv plánů na útěk, přeložení termínu či sebevraždu, jsme čekali 2,5 hodiny, než se na nás dostala řada. 

Pak jsem si vytáhl svaly břicha, zasmál se, zvládl to a opil se.

Takové bylo zkouškové. 5 týdnů stresování, přejídání se, vytvoření závislosti na kofeinu, přesunu BMI do obézní populace.

Ale je to za mnou a nemůžu se dočkat na konec letního semestru.

Danny vás (m)učí I.

Hello the internet.

Moje inaktivita došla až do bodu, kdy jsem si dal předsevzetí, že budu psát! Protože není nic krásnějšího, než když stojíte takhle ve fitku, přijde za vámi „Mamut“ a řekne: „Četl jsem nějaký tvoje články Dane. Dobře to píšeš. Jen tak dál.“  Takže speciální poděkování patří Mamutovi, jednomu z oblíbených čtenářů.

Abychom se někam mohli pohnout kupředu, musíme si říct něco o možná méně záživných tématech. Na řadu přichází terminologie!

Určitě každý už někdy slyšel něco jako agonista, synergista, pokud ne tyhle dva, tak antagonistu, jste určitě už potkali. Tihle 3 „bratři“ jsou tu, aby bylo jednodušší vysvětlit, co jaký sval dělá.

Povíme si pohádku o 3 bratrech Agonistovi, Synergiostivi a Antagonistovi. Tak se pohodlně usaďte a začtěte se (doporučuje se číst dětem před spaním :D)

Bylo, nebylo za sedmero horami a sedmero řekami se nacházelo království Musculanie. V tomto království vládl spravedlivý, ale mocný král Musculus a měl tři syny. Agonistu, Antagonistu a Synergistu. 

Dva z bratří Agonista a Antagonista byli dvojčata. Jak už to mezi bratry bývá, tak i zde vládla velká rivalita. Bratři stáli vždy proti sobě. Nikdy se na ničem neshodli. A to nebylo vše, tak to přeci u bratrů často bývá. Ale když jeden chtěl jít nahoru, druhý dolů, když jeden chtěl bílé šaty, druhý musel mít černé. Jakoby byli sami sobě opakem. 

Rivalita mezi nimi neustávala ani ve sportu. Při běhu do kopce vítězil Agonista, ovšem když se běželo z kopce, vítězil Antagonista.

Abychom to správně pochopili, jejich vztah nebyl naprosto nenávistný. Ač se bratři měli rádi, vždy se chovali opačně.

A co poslední bratr,Synergista? Ten vždy pomáhal Agonistovi.  Neměl se totiž s bratrem Antagonistou rád tak vždy držel s bratrem Agonistou.

A tak spolu bratři koexistují až dodnes. 

Teď ještě rekapitulace pro dospělé.

První bratr jménem Agonista je ten hlavní, označuje se tak sval, který vykonává pohyb primárně. Uvedu příklad na bicepsovém zdvihu s velkou osou ve stoje.  Tento pohyb si každý dokážeme lehce představit, který  sval bude na té paži, (ne ruce! ruka je označení pro dlaň) ten který vykonává pohyb a „zabírá“ nejvíce? 

Jup, je to biceps (dvouhlavý sval pažní, musculus biceps brachii), (když už jsme se dali do toho vzdělávání tak ať to děláme pořádně!)

To bychom měli bratra Agonistu  - označení pro sval, který vykonává pohyb. (zapamatovat)

Antagonista, bratr, kterého nikdo nemá rád, černá ovce rodiny, vždy proti proudu. Je sval, vykonávající pohyb opačný. U příkladu bicepsového zdvihu je tímto svalem triceps.
 A co nejmladší bratr Synergista. Synergista má Agonistu raději než Antagonistu, tak mu pomáhá pohyb vykonávat. 

Pochopili jsme? Kdyby ne, klidně napište do komentářů, zkusím to osvětlit ještě jinak.

To je pro dnešek vše, moc děkuji za přečtení, dnes to bylo takéé poučné. Jako vždy, najdete mě na instragramudadda_s, pokud se vám článek líbil, sdílejte, diskutujte, cokoli.