úterý 22. listopadu 2016

Co dělám jenom já dobře a vy všichni špatně!



Hello the internet.

(Teď, když jsem vás pobouřil nadpisem článku, pojďme se podívat na skutečný problém, který chci dnes rozebrat a tím jsou kloubní rozsahy při cvičení)

Kdo se občas kouká na moje tréninková videa, možná zaznamenal fenomén, který je u mě hodně běžný. A to, že málokdy propínám kolena při deadliftech, málokdy propínám lokty při over head presech, při bencích a všeobecně nejezdím do plných kloubních rozsahů.
A jaké máte vy rozsahy?


Upozorněn na tenhle fakt jsem byl v komentářích pod jedním videem od kamarádky Zuzky. Byl to spíš hejt, než upozornění. Na druhou stranu je fakt, že z úhlu, pod kterým to bylo natočeno, to vypadá, že jsem činku skoro nezvedl :D. 

Ale za tím, co a jak dělám, si stojím. Tak a teď vám nacpu do hlavy proč! A bude to jediná pravda, kterou uznávám a všichni ostatní jsou hlupáci a nerozumí tomu :D .

Určitě jste už slyšeli o termínu hypermobilita. Zkráceně řečeno, je to zvětšení kloubního rozsahu nad jeho fyziologickou (normální) úroveň. Nejlépe jde hypermobilitu pozorovat u lokte, kdy ho propnete natolik, že předloktí máte níž, než paži.
hypermobilní loket


Protože, patřím mezi tu část populace, která je bohužel hypermobilní, nejezdím plné kloubní rozsahy.

Ne, to není vše.

Nepropínám ruce, nohy ještě i z náboženského přesvědčení.

Věřím v to, že plný rozsah není pro kloub vůbec zdravý. Rozhodně i proto, že jsem hypermobilní, ale i proto, když se dostanete do kloubní bariéry (vyčerpáte kloubní rozsah), všechnu tu váhu najednou drží vaše klouby. Ty se tímto dostávají do pozice, kterou označujeme jako „uzamčený kloub“. Při zamknutém kloubu svaly přestávají plnit hlavní funkci (a zůstávají zde jako stabilizátory, samozřejmně to nejde tak říct, že by přestaly plnit svou funkci, ale chápete..ne?).

uzemčené (hypermobilní) koleno
Takže je to jenom ze zdravotního hlediska? Nebo to i nějak ovlivní svalový rozvoj a sílu?

Nejsem si úplně jistý, snad nikdy jsem pořádně „nepropínal“ lokty, kolena a nepřipadá mi, že by posilování na mě nemělo žádný nebo menší vliv. Takže… Ne. Nemusíte se bát, že když při každém dřepu nezarvete kolena někam daleko za sebe, budete mít menší stehna. :P

Samozřejmě jsou výjimky. Například na soutěžích po vás chtějí, plný kloubní rozsah. Ovšem ten fyziologický, což je například pro mé lokty rozdíl 10°. Takže ideální je vypozorovat na sobě, jak jste na tom, a pak se řídit podle svého přesvědčení a svědomí. 

Jako vždy, děkuji za přečtení. A mějte se =)


čtvrtek 10. listopadu 2016

Strongman?

Hello the internet.

Byl jednou jeden chlapec, kterého nebavilo klasické fitkaření. Zvedat činku a čekat na mocnou hypertrofii prostě nebylo pro něj. A tak si do pytlíčku sbalil magnésko, opasek, ručník (hlavně ručník) a vydal se na cestu za novými zkušenostmi.

Minule jsem se zmínil o Crossfitu. Dneska se podíváme trošku někam jinam. A to na strongman trénink.

Silnej chlap?

Strongman trénink kombinuje všechno, na co klasičtí cvičenci nemají koule a hlavně sílu. Ale né…
Nicméně co to tedy je strongman? Jedná se o soubor disciplín, mezi které můžeme zařadit různé cviky jako jsou farmářská chůze, super yoke, tire flip, atlas stone, varianty čehokoli, kdy něco tlačíte nad hlavu od pivního sudu přes ohrádku s motorkou až po obrovskou jednoručku, s jejíž váhou májí normální  pod-lidi problém vůbec pohnout, dále deadlifotvání různých věcí jako jsou auta, obrovské pneumatiky, tlusté osy (axle deadlift), dřepování  a mnoho jiného.

Sounds like a fun…

Typickej strongman

Typický „uznavač“ toho typu cvičení potom vypadá asi takto.

Já se svými (téměř) 170 cm se mu koukám do rozkroku, když se postavíme naproti sobě, naštěstí přes jeho rozkrok teče vypracovaný pupíček, a pod nohama tohoto „pána“ se drolí asfalt, protože jeho osobní váha je podobná malému slunci. To ovšem nemění nic na faktu, že přes ruku má tento „nadsamec“ obvod víc než tvoje máme přes hýždě (boo!).

Tím v žádném případě nechci nikoho urazit!

„Naštěstí“ nic není černobílé a dnes se začínají objevovat pánové strongmani, které by, jste si spletli s kulťákem.  Viz. třeba Jirka Tkadlčík nebo Roman Grigar (tyhle znám osobně, určitě se najdou i další).

Já a strongman?

Všichni kdo mě znají, nejspíš tuší, že na nějakou kariéru či závod v strongmanech můžu rovnou zapomenout. Se svými krátkými prsty na rukou, malou výškou a ne tak úplně psychopatickými sklony, nejsem vhodným kandidátem.

Na druhou stranu, tréninky jsem si užíval na plno. Váhy šly nahoru (jak na čince, tak moje váha), zranění se vyhýbalo, ale progres musel někde skončit a taky skončil, s koncem léta. 

Mimo jiné i proto, že na tento typ tréninků potřebujete velmi specifické pomůcky, jak jsem zmínil výše.

Tučný i přes léto

Tyhle tréninky mi nepřinesly jenom praso-formu i po dobu léta, ale-i rozšíření obzorů, které spoustě lidí v dnešní pokrokové době chybí.  Silový rozvoj, který mě těšil a masturboval mi ego do astronomických výšin, ale i hypertrofie, která nebyla úplně k zahození.

Klapky na očích

Na závěr bych vám rád trošku promluvil do duše.

Lidi, sundejte si ty klapky z očí. Nemůžete hejtovat něco, co jste sami nevyzkoušeli, něco o čem jste slyšeli jenom na youtube nebo viděli na instagramu. Teď nemluvím jenom o strongamnu, ale když se vrátíme k crossfitu, nebo když vezmeme v potaz ostatní sporty, často perzekuované.

Jako vždy, díky za přečtení, snad se líbilo a něco jste se i dozvěděli. Když jsme u tohoto téma, tak tuto sobotu 12.11 budu k vidění na online streamu Jirky Tkadlčíka z mrtvolařské soutěže v Brodku u Přerova. Určitě si najděte čas a kukněte k Jirkovi na funpage na fb =).


Co? Soutěž v mrtvole? A budu závodit? No, nechte se překvapit. ;)

čtvrtek 3. listopadu 2016

Crossfit Or Crossshit?



Hello the internet.

Dneska bych se rád podíval na crossfit. Nebudu podrobně vysvětlovat, co to je. Všichni, kdo se trochu  pohybují ve fitness industry, tenhle termín a druh cvičení znají.  Pro ty, kteří vůbec netuší, si shrňme, o co tedy jde. (Následující „definice“ je z mojí hlavy, pokud je v nějakém ohledu v rozporu s tím, co CF opravdu představuje a jste jejími zarytými fanoušky, prosím nekamenujte mne)

Jedná se o silově-vytrvalostní aktivitu, kombinace vzpírání, gymnastiky, atletiky, silového trojboje a bůh ví čeho ještě. Takový mišmaš. Občas mi to přijde, že někdo přišel, posbíral movementy, které se mu zdály být okey a nacpal to do jednoho pytle a ten nalepil velkou blištivou nálepku crossfit.

So…What next? Jasny. Proč vlastně všichni crossfit hejtují? 

Já osobně jsem nikdy vnitřně necítil odpor k crossfitu, spíš mě to vždycky do jisté míry zajímalo, o co tam jde. Jasny, občas jsem plácl nějaký ten hejt na crossfitáky jejích „srandovní“ shyby a podobné praktiky. Nicméně hlavní věc, která se crossfitu jako takovému vytáká je, právě to. Srandovní praktiky. Technika, kterou občas i elitní závodníci předvádí. 


Proč tomu tak je? Zcela jednoduše. Ve většině workoutu jde o to, splnit určitý počet opakování dříve než váš kolega. Pak jde občas správná technika stranou. Neříkám, že to patří mezi běžné praktiky, ale může se to stát.
Další věcí, která bývá často kritizována je, že lidé dělající crossfit o něm často mluví. Jako a proč sakra ne? Vždyť je to důležitá součást vašeho života. Někdo mluví o svém nově narozeném dítěti, vy mluvíte o svém novém PR (personal record). Navíc takhle to mají i lidé, co cvičí konvenčně ve fitku. O čem se většinou bavíte s kulturistou? Jak mu jde dieta, co má dneska zrovna v plánu si odjet? Ha? Ha. A už jsme doma. Shame on you! You little piece of hater.



Pro koho je ten crossfit vlastně určen? Údajně pro všechny. Můj osobní názor je trošinku jiný. Pokud jste couch-potato (povaleč), co o cvičení slyšel v rádiu, jak vypadá činka si googlili na internetu, asi bych úplně nezačal hned s crossfitem. 

Dle mého názoru pro crossfit potřebuje alespoň minmální pohybovou průpravu a tělocvik naposledy na střední (když jste 5 a více let ze školy) se fakt nepočítá.  Neříkám, že nejsou lekce pro začátečníky. Ty jsou rozhodně fajn. Ale tyto začátečnické lekce, pokud jste ten případ z pár řádků výš, byste měli absolvovat aspoň půl roku. Zažít si správné techniky, dýchání a vůbec vše, co je ke správnému cvičení potřeba. To zkrátka zabere čas.
Neříkám, že kvalitní trenér neumí přizpůsobit wod i méně zdatným jedincům a s potěšením musím říct, že zatím jsem se v Ostravě a v Kroměříži (Zlíně) nesetkal se špatným trenérem, který by neuměl poradit, nebo klienta ničil. Realita jinde, může být bohužel zcela odlišná…


Takže závěrem, crossfit je fajn. Aktuálně ho dělám rád. Co přijde za půl roku říct nedokážu. Ale dnes bych doporučil aspoň všem hejtrům. Zajděte si na tu hodinu. Vyzkoušejte si ty movementy, tempo, atmosféru.  Protože to, proč je CF tak oblíben, není jen cvičení, ale i ta komunita lidí kolem =) 

Klasicky, díky za přečtení =) popřípadě sdílení. Názor si rád přečtu, ať už jako komentář, zprávu nebo jakkoli jinak. 

úterý 18. října 2016

Sypu,sypeš? Sypejme I. - Vitamín C



Hello the internet.

Venku máme krásné 4°C, ideálně prší (sněží, podle toho v jaké nadmořské výšce čtete) a z nosu vám, nebo lidem ve vašem okolí teče zeleňoučký sopílek.

Každý rok se spousta z nás potýká s běžným podzimním nachlazením. Troufám si říct, že spousta z vás (neříkám, že já ne), aby této útrapě předešla začne „suplementovat“ (brát po hrstech, píchat si do žil (jo! I tohle se děje), acojávímcoještě) vitamín C.

Tak si pojďme říct co, že to do sebe dáváte a JESTLI to má smysl.

(Malá odbočka, ze střední školy si určitě pamatujete, že zabraňuje kurdějím (onemocnění námořníků – vypadávání zubů a podobné fajn věci), takže už vám tohle může napovědět, že jeho suplementace není úplně marná)

Kyselina L-askorbová (aka vit. C) patří mezi esenciální a blá blá blá. Jestli chcete, tak si background přečtěte na wikipedii (https://cs.wikipedia.org/wiki/Vitam%C3%ADn_C) kvůli tomu tady úplně nejsme. 

Takže co to je už víte. Ne? Tak fajn! Nádech a celou následující větu přečtěte najedou (jo nádech až teď): kyselina L-askorbová, esenciální vitamin, to znamená, že jej musíme přijímat v potravě na rozdíl třeba od psů a nejen psů ale i ostatních zvířat, které si ji umí v těle vyrobit sami, stejně jako většina rostlin, v organismu může hrát roli antioxidantu i pro-oxidantu a to podle potřeby(výdech, nádech). 

To by mohlo být to základní, co potřebujete vědět. Tedy ne to, že psi jej umí syntetizovat (vytvářet) v těle, ale právě to, že my tuhle vlastnost nemáme.

Tak ale zpátky k otázce, která vás určitě zajímá. Pomáhá proti nachlazení? Zkráceně jo. Dlouze áno. Studie prokázaly (ano, snažím se informace podkládat reálnými a podloženými studiemi), že vit. C může zkrátit dobu trvání nachlazení o zhruba 8-14% u běžné populace. Za předpokladu, že je brán denně, jako prevence, před vypuknutím nemoci nebo při jejím začátku v množstvím nepřevyšující doporučené denní dávkování cca 100-200mg. V případě akutního potřeby, je možné přejít na nejvyšší doporučovanou dávku 2000 mg.

Nojo, ale jak to do sebe dostávat? Výše jsem se zmínil o intravenozní aplikaci (do žíly). Určitě tento způsob nepatří mezi ty běžně používané. Při intravenozním užití se většinou dávkuje velká dávka vit. C, studie opakovaně zjistili, že toto užití velkých dávek kyseliny askorbové vede k vzniku ledvinových kamenů #tonechceš. 


Takže logicky bude výhodné ho brát orálně (do pusy!).

Mezi často skloňované vlastnosti vitaminu C, hlavně mezi fitness komunitou, patří jeho pozitivní účinek na aerobní aktivitu. Bohužel ty z vás, kteří trpí touto představou zklamu. Studie (konkrétně 4, 2 z nich dvojtě slepé) prováděné na různých věkových skupinách, nepotvrdily, žádný účinek.
(http://examine.com/rubric/effects/view/214/Aerobic+Exercise/all/)

Na druhou stranu, před-dávkování (i předávkování, jedná se o 3 g vit. C) před fyzickou aktivitou mělo u jiné dvojtě slepé studie pozitivní vliv na svalovou bolest den po tréninku.
(https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16948483)

Takže vitamín C, by měl mít své místo ve vašem suplementačním plánu ať už cvičíte, nebo se jen bojíte, aby jste nedostali rýmečku. 

Samozřejmně díky moc za přečtení. Najdete mě na instagramu dadda_s, kde se snažím být aktivní a postovat, hlavně do denních obrázků, zážitky a postřehy ze svých dnů.

středa 5. října 2016

Sežral jsem moudrost světa!

Hello the internet...


„Co to děláš? Cvičíš to úplně špatně! Pocem! Ti to úkážu! Pusť mě k tomu! Vidíš ho jak má kolena před špičkama? Sakra co ty lopatky?“

Je vám to povědomé? Vypustili jste někdy něco podobného z úst? Já jo, nebo jsem si to aspoň myslel. A ne jednou. Nazval jsem to: Syndrom sežrané moudrosti světa.


O co tu jde. Budu teďka všechno vztahovat na sebe, ale mám pocit, že to platí i ve všech ostatních odvětvích ne jen ve fitness, fyzioterapii a trenérství.

Máš za sebou první rok školy a dozvěděl ses spoustu nových informací. Bez pochyby jsi za ten rok ušel velký krok a naučil ses vnímat věci jinak. Sleduješ jinak lidi, vidíš víc chyb, ale jsou to opravdu chyby nebo jenom máš v hlavě hlásek, který ti nafukuje ego a namlouvá ti, že jedině ty děláš všechny movementy správně ?
Nad každou vystrčenou lopatkou ohrnuješ nos, nad každým vtočeným kotníkem protáčíš oči a myslíš si něco o zkrácených adduktorech. Přesně něco takového mi občas šrotuje v hlavě.


Co s tím? Je důležité si uvědomit, že tohle je normální. Jsme mladí, plní idejí, snů a ambicí, ale přesto všechno, je velmi důležité nezapomínat na to, že ten hlas v naší hlavě nemusí mít vždy pravdu.

 Je důležité se na věci dívat z více úhlů. Moc se mi líbí myšlenka Ida Portála: „Neexistuje špatná pozice, jsou pouze pozice, na které jedinec není připraven.“ Myslím, že to dává smysl, když se nad tím zamyslíte víc a aplikujeme interpretaci Idova učňe Petra Růžičky, vyjde nám zajímavá věc. A to, že existují pozice, na které jedinec nemusí být připraven nikdy. Všechno je to o tréninku. Nemůžete si myslet, že tréninkem těžkých deadliftů se naučíte vzpírat. Nebo si myslet, že výměnou oleje na motorce, se naučíte opravovat letadla.  Ale to zabíhám někam, kam jsem nechtěl (opět).

Takže, jak si poradit s ego-hlasem? Nijak. Naučit se být trpěliví a ohleduplní. Necpat všem okolo vaši pravdu a co je hlavní. Nesmát se. Nikdy, nikomu (zase  to vztahuji na fitko, ne že půjdete do divadla a s kamennou tváří přejdete všechny vtipné repliky). Není špatné poradit někomu, kdo se zeptá. Je ovšem přinejmenším divné přijít k random cvičenci a začít ho opravovat. 

Tímhle bych to nejspíš dneska utl. Na závěr klasický motivační poster. Be humble, be honest but don’t correct anyone who doesnt appreciate it.



Díky za přečtení. Pokud máte námitky nebo připomínky nebojte se ozvat. Nově i na FB stránce Lifting Donut nebo třeba instragram dadda_s