Zobrazují se příspěvky se štítkemhate. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemhate. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 16. ledna 2017

Vidím divný lidi

Hello the internet.

And welcome to hate fest.

Pohodlně se usaďte a začtěte se do následujících řádků, ve kterých se snad nepoznáte (a pokud jo, tak je mi vás líto #someoffense).

Začal bych zeširoka. Dříve byly celebrity a veřejně známé osoby jenom ti lidé, kteří vystupovali v televizích. Předtím to byli spisovatelé a ještě předtím (co já vím, třeba…) vládnoucí vrstvy (politik, monarcha).

Dovoluji si tvrdit, že do jisté míry to všechno byli vzdělaní lidé (až na ty z televize, ale když měl někdo roli blbečka, tak jste to věděli). Byli to lidé, jejichž názory a vystupování bylo na úrovni. Dnes je tomu však jinak.

Youtubeři, blogeři, vlogeři…“celebrity“

Doslova každý si dnes může založit blog (přesně jako jsem to udělal já), youtubový kanál a cpát všem horem dolem svoje výlevy.

Jasně, je svoboda projevu a každý si může dělat, co chce. Jen mám občas divný pocit, když se podívám, kolik lidí sleduje některé youtuberské kanály. Takové množství lidí to nemůže myslet ironicky, proto se domnívám, že existují lidé, které zajímá, co tenhle člověk povídá (absolutely cancerous). Ale dostal jsem se úplně někam, kam jsem nechtěl.

FAKE people


O čem jsem doopravdy chtěl psát, je falešný postoj všech tam venku. Ať už jsou to všichni, kdo točí videa, ať jsou to ty hezké slečinky (čti kurvy) co sledujete na instagramu, které denně přidají 5 fotek, jak mají super úchvatný život (jediný super úchvatný život má Dan Bilzerian a i ten přiznal, že prodělal 2 infarkty, při překročení doporučení denní dávky sexu a kokainu).


Nejsou to jen fotky typu: „takhle krásná jsme se už vzbudila“, přes krychli z make-upu není poznat kdo to vlastně je nebo: „na večeři s nejmilovanějším“, těsně po drsné hádce, proč se nejde do té nové vegan-gluten, gmo-free restaurace.

Jasný, nikdo asi nechce vidět, že jeho oblíbený instagramátor má i lidskou stránku a že občas prostě celý den leží v posteli a vzpamatovává se z hrůz světa. Přiznat lidskost na internetu je něco nežádoucího?

„Miluji právě tohle nové tričko (od mého sponzora)´´, i když je úplně stejné, jako to předchozí, jenom dali nálepku o 3 cm doprava a vy si ho musíte koupit za XXXYXYXY peněz. ,,Už ho máte!? Ne, tak honem.“ Přijde vám to povědomé? Je na tom něco špatně? Nebo je to v pořádku?

Bohužel, a je to jenom můj vlastní názor, jsme se ocitli ve společnosti, která k tomuhle lidi nutí. Bez sponzora nejste nikdo (nebo tak se to aspoň prezentuje), ale když ho chcete, děláte ze sebe prodejní „něco vulgárního“. Těžko to mít někomu za zlé. Taková je doba. Kdybychom nechtěli chodit v tom samém oblečení, co chodí ti, které sledují tisícovky a nekupovali tyhle věci po kvantech, nebyli bychom tam, kde jsme teď. (A tak jsme se dostali do bodu, kdy se i z našich přátel stávají novodobé prostředky reklamy (nezapomeňte, reKLAMa obsahuje slovo KLAM))


I can see Fake people

Upřímně, mě už nebaví sledovat tyhle OČIVIDNĚ pozérské fotky, nachystané tak, aby to vypadalo dobře (což je vlastně definice pozérství, ale chtěl jsem to podtrhnout!)

Rád uvidím normální fotku. Strhnutý mozol z těžkých deadliftů namísto přepumpovaných vzpřimovačů, jednu růži jen tak, než oooobr kytici půjčenou z obchodu, jídlo naházené do krabičky jen tak ledabyle, než pečlivě nachystaný talíř. Jenže takové fotky nepřitahují tolik pozornosti (navíc, když tam nebudou něčí kozy, tak nemáte na <3 ani naději).


Tím bych to uzavřel. Lidi buďte skuteční. (A prosím teď všichni na instagram mi zhejtovat všechny moje pics ;) )

čtvrtek 10. listopadu 2016

Strongman?

Hello the internet.

Byl jednou jeden chlapec, kterého nebavilo klasické fitkaření. Zvedat činku a čekat na mocnou hypertrofii prostě nebylo pro něj. A tak si do pytlíčku sbalil magnésko, opasek, ručník (hlavně ručník) a vydal se na cestu za novými zkušenostmi.

Minule jsem se zmínil o Crossfitu. Dneska se podíváme trošku někam jinam. A to na strongman trénink.

Silnej chlap?

Strongman trénink kombinuje všechno, na co klasičtí cvičenci nemají koule a hlavně sílu. Ale né…
Nicméně co to tedy je strongman? Jedná se o soubor disciplín, mezi které můžeme zařadit různé cviky jako jsou farmářská chůze, super yoke, tire flip, atlas stone, varianty čehokoli, kdy něco tlačíte nad hlavu od pivního sudu přes ohrádku s motorkou až po obrovskou jednoručku, s jejíž váhou májí normální  pod-lidi problém vůbec pohnout, dále deadlifotvání různých věcí jako jsou auta, obrovské pneumatiky, tlusté osy (axle deadlift), dřepování  a mnoho jiného.

Sounds like a fun…

Typickej strongman

Typický „uznavač“ toho typu cvičení potom vypadá asi takto.

Já se svými (téměř) 170 cm se mu koukám do rozkroku, když se postavíme naproti sobě, naštěstí přes jeho rozkrok teče vypracovaný pupíček, a pod nohama tohoto „pána“ se drolí asfalt, protože jeho osobní váha je podobná malému slunci. To ovšem nemění nic na faktu, že přes ruku má tento „nadsamec“ obvod víc než tvoje máme přes hýždě (boo!).

Tím v žádném případě nechci nikoho urazit!

„Naštěstí“ nic není černobílé a dnes se začínají objevovat pánové strongmani, které by, jste si spletli s kulťákem.  Viz. třeba Jirka Tkadlčík nebo Roman Grigar (tyhle znám osobně, určitě se najdou i další).

Já a strongman?

Všichni kdo mě znají, nejspíš tuší, že na nějakou kariéru či závod v strongmanech můžu rovnou zapomenout. Se svými krátkými prsty na rukou, malou výškou a ne tak úplně psychopatickými sklony, nejsem vhodným kandidátem.

Na druhou stranu, tréninky jsem si užíval na plno. Váhy šly nahoru (jak na čince, tak moje váha), zranění se vyhýbalo, ale progres musel někde skončit a taky skončil, s koncem léta. 

Mimo jiné i proto, že na tento typ tréninků potřebujete velmi specifické pomůcky, jak jsem zmínil výše.

Tučný i přes léto

Tyhle tréninky mi nepřinesly jenom praso-formu i po dobu léta, ale-i rozšíření obzorů, které spoustě lidí v dnešní pokrokové době chybí.  Silový rozvoj, který mě těšil a masturboval mi ego do astronomických výšin, ale i hypertrofie, která nebyla úplně k zahození.

Klapky na očích

Na závěr bych vám rád trošku promluvil do duše.

Lidi, sundejte si ty klapky z očí. Nemůžete hejtovat něco, co jste sami nevyzkoušeli, něco o čem jste slyšeli jenom na youtube nebo viděli na instagramu. Teď nemluvím jenom o strongamnu, ale když se vrátíme k crossfitu, nebo když vezmeme v potaz ostatní sporty, často perzekuované.

Jako vždy, díky za přečtení, snad se líbilo a něco jste se i dozvěděli. Když jsme u tohoto téma, tak tuto sobotu 12.11 budu k vidění na online streamu Jirky Tkadlčíka z mrtvolařské soutěže v Brodku u Přerova. Určitě si najděte čas a kukněte k Jirkovi na funpage na fb =).


Co? Soutěž v mrtvole? A budu závodit? No, nechte se překvapit. ;)