Sypu,sypeš? Sypejme I. - Vitamín C

Hello the internet.

Venku máme krásné 4°C, ideálně prší (sněží, podle toho v jaké nadmořské výšce čtete) a z nosu vám, nebo lidem ve vašem okolí teče zeleňoučký sopílek.

Každý rok se spousta z nás potýká s běžným podzimním nachlazením. Troufám si říct, že spousta z vás (neříkám, že já ne), aby této útrapě předešla začne „suplementovat“ (brát po hrstech, píchat si do žil (jo! I tohle se děje), acojávímcoještě) vitamín C.

Tak si pojďme říct co, že to do sebe dáváte a JESTLI to má smysl.

(Malá odbočka, ze střední školy si určitě pamatujete, že zabraňuje kurdějím (onemocnění námořníků – vypadávání zubů a podobné fajn věci), takže už vám tohle může napovědět, že jeho suplementace není úplně marná)

Kyselina L-askorbová (aka vit. C) patří mezi esenciální a blá blá blá. Jestli chcete, tak si background přečtěte na wikipedii (https://cs.wikipedia.org/wiki/Vitam%C3%ADn_C) kvůli tomu tady úplně nejsme. 

Takže co to je už víte. Ne? Tak fajn! Nádech a celou následující větu přečtěte najedou (jo nádech až teď): kyselina L-askorbová, esenciální vitamin, to znamená, že jej musíme přijímat v potravě na rozdíl třeba od psů a nejen psů ale i ostatních zvířat, které si ji umí v těle vyrobit sami, stejně jako většina rostlin, v organismu může hrát roli antioxidantu i pro-oxidantu a to podle potřeby(výdech, nádech). 

To by mohlo být to základní, co potřebujete vědět. Tedy ne to, že psi jej umí syntetizovat (vytvářet) v těle, ale právě to, že my tuhle vlastnost nemáme.

Tak ale zpátky k otázce, která vás určitě zajímá. Pomáhá proti nachlazení? Zkráceně jo. Dlouze áno. Studie prokázaly (ano, snažím se informace podkládat reálnými a podloženými studiemi), že vit. C může zkrátit dobu trvání nachlazení o zhruba 8-14% u běžné populace. Za předpokladu, že je brán denně, jako prevence, před vypuknutím nemoci nebo při jejím začátku v množstvím nepřevyšující doporučené denní dávkování cca 100-200mg. V případě akutního potřeby, je možné přejít na nejvyšší doporučovanou dávku 2000 mg.

Nojo, ale jak to do sebe dostávat? Výše jsem se zmínil o intravenozní aplikaci (do žíly). Určitě tento způsob nepatří mezi ty běžně používané. Při intravenozním užití se většinou dávkuje velká dávka vit. C, studie opakovaně zjistili, že toto užití velkých dávek kyseliny askorbové vede k vzniku ledvinových kamenů #tonechceš. 

Takže logicky bude výhodné ho brát orálně (do pusy!).

Mezi často skloňované vlastnosti vitaminu C, hlavně mezi fitness komunitou, patří jeho pozitivní účinek na aerobní aktivitu. Bohužel ty z vás, kteří trpí touto představou zklamu. Studie (konkrétně 4, 2 z nich dvojtě slepé) prováděné na různých věkových skupinách, nepotvrdily, žádný účinek.
(http://examine.com/rubric/effects/view/214/Aerobic+Exercise/all/)

Na druhou stranu, před-dávkování (i předávkování, jedná se o 3 g vit. C) před fyzickou aktivitou mělo u jiné dvojtě slepé studie pozitivní vliv na svalovou bolest den po tréninku.
(https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16948483)

Takže vitamín C, by měl mít své místo ve vašem suplementačním plánu ať už cvičíte, nebo se jen bojíte, aby jste nedostali rýmečku. 

Samozřejmně díky moc za přečtení. Najdete mě na instagramu dadda_s, kde se snažím být aktivní a postovat, hlavně do denních obrázků, zážitky a postřehy ze svých dnů.

Sežral jsem moudrost světa!

Hello the internet...

„Co to děláš? Cvičíš to úplně špatně! Pocem! Ti to úkážu! Pusť mě k tomu! Vidíš ho jak má kolena před špičkama? Sakra co ty lopatky?“

Je vám to povědomé? Vypustili jste někdy něco podobného z úst? Já jo, nebo jsem si to aspoň myslel. A ne jednou. Nazval jsem to: Syndrom sežrané moudrosti světa.

O co tu jde. Budu teďka všechno vztahovat na sebe, ale mám pocit, že to platí i ve všech ostatních odvětvích ne jen ve fitness, fyzioterapii a trenérství.

Máš za sebou první rok školy a dozvěděl ses spoustu nových informací. Bez pochyby jsi za ten rok ušel velký krok a naučil ses vnímat věci jinak. Sleduješ jinak lidi, vidíš víc chyb, ale jsou to opravdu chyby nebo jenom máš v hlavě hlásek, který ti nafukuje ego a namlouvá ti, že jedině ty děláš všechny movementy správně ?

Nad každou vystrčenou lopatkou ohrnuješ nos, nad každým vtočeným kotníkem protáčíš oči a myslíš si něco o zkrácených adduktorech. Přesně něco takového mi občas šrotuje v hlavě.

Co s tím? Je důležité si uvědomit, že tohle je normální. Jsme mladí, plní idejí, snů a ambicí, ale přesto všechno, je velmi důležité nezapomínat na to, že ten hlas v naší hlavě nemusí mít vždy pravdu.

 Je důležité se na věci dívat z více úhlů. Moc se mi líbí myšlenka Ida Portála: „Neexistuje špatná pozice, jsou pouze pozice, na které jedinec není připraven.“ Myslím, že to dává smysl, když se nad tím zamyslíte víc a aplikujeme interpretaci Idova učňe Petra Růžičky, vyjde nám zajímavá věc. A to, že existují pozice, na které jedinec nemusí být připraven nikdy. Všechno je to o tréninku. Nemůžete si myslet, že tréninkem těžkých deadliftů se naučíte vzpírat. Nebo si myslet, že výměnou oleje na motorce, se naučíte opravovat letadla.  Ale to zabíhám někam, kam jsem nechtěl (opět).

Takže, jak si poradit s ego-hlasem? Nijak. Naučit se být trpěliví a ohleduplní. Necpat všem okolo vaši pravdu a co je hlavní. Nesmát se. Nikdy, nikomu (zase  to vztahuji na fitko, ne že půjdete do divadla a s kamennou tváří přejdete všechny vtipné repliky). Není špatné poradit někomu, kdo se zeptá. Je ovšem přinejmenším divné přijít k random cvičenci a začít ho opravovat. 

Tímhle bych to nejspíš dneska utl. Na závěr klasický motivační poster. Be humble, be honest but don’t correct anyone who doesnt appreciate it.

Díky za přečtení. Pokud máte námitky nebo připomínky nebojte se ozvat. Nově i na FB stránce Lifting Donut nebo třeba instragram dadda_s