Fenomén semináře

Hello the internet.

První věc (než na to zapomenu), chtěl bych poděkovat za každé přečtení. Z jednoho prostého důvodu.  Když si uděláte čas a přečtete si můj článek, hodně to pro mě znamená.  Znamená to, že mi věnujete svůj volný čas. Ne, jako když si pustíte youtube - video, u kterého můžete projíždět instagram, 9gag, kontrolovat maily nebo whatever (nevěnovat mu plnou pozornost). Číst článek znamená (většinou), že opravdu vnímáte, co píši.

Tak ale teď už k dnešnímu tématu.

Většina z vás (pokud jste nebyli někde zamraženi) si určitě všimla fenoménu posledního roku, možná roku a půl, kdy každá hvězdička fitness scény pořádá svůj seminář. Ten má seminář, ten má seminář a ten má seminář taky, ale ten aby se neopičil, tak má jenom přednášku, a ten má konferenci, aby to vypadalo víc profi.

What the heck?

Okey, řekněme si narovinu, nejsem proti. Předávat knowledge je důležité, ale opravdu je  potřeba dělat to tímto způsobem? A opravdu má ten či onen právo na to dělat „seminář“? Let’s see - jak to vidím já.

Předávání vědomostí NO.1

Doufám, že se nedožiju doby, kdy někdo nebude moci říkat svůj názor. S tím souvisí i předávání know-how, ať už je jakékoliv, lidem, kteří o něj mají zájem. Tím naznačuji, že jsem rozhodně pro předávání informací, otázkou tedy zůstává, do jaké míry jsou tyto informace kvalitní a validní?

Každý má nějakou pravdu.

Za dob Galilea všichni věděli, že Země je placatá. Na počátku 21. století jsme věděli, že vajíčka jsou nezdravá a špenát obsahuje strašně moc železa. Dnes taky něco víme, ale je to relativní.

Být si jistý svou pravdou je důležité. Nicméně, vždy je dobré mít na paměti, že žádná pravda není 100% (o tom jsem psal již dříve). Ten kdo tvrdí, že jeho pravda je 100% a neuznává žádnou jinou, žije mimo realitu. Takhle to prostě nejde. Proto si dovoluji tvrdit, že jít pro informace za někým, kdo se vyjadřuje stylem jedné jediné a nezpochybnitelné pravdy, je blbost.

Vysokoškolský titul = záruka inteligentního přístupu.

Teď se možná někdo zarazí, proč sem tahám vzdělání, ale vzdělání je důležité, uvidíte. VŠ titul pro mě znamená to, že člověk byl nucen dělat věci, aby tento titul získal. Nikde není napsané, že poctivě studoval. Nikde není zaručené, že to nebude arogantní bastard, který s vámi nebude chtít diskutovat. Takže ve výsledku může být člověk s VŠ titulem stejný trouba, jako kdokoliv jiný (a obráceně). Na druhou stranu. Pokud je to člověk, který má titul z něčeho, co ho bavilo, třeba pracuje na doktorátu (PhD.), nebo jej už má v oblasti, o které pořádá seminář, dovoluji si tvrdit, že informace budou kvalitní.

Seminář - správná cesta?

Seminář chápu jako něco určené pro menší skupinu lidí, kde se lektor, přednášející, učitel, magič or whatever intenzivně věnuje úzké skupině lidí. Jako seminář si nepřestavuju masovou akci, kde je 30 lidí a hvězdička vykládá něco o tom, jak se co dělá.

Ale to je můj pohled.

I ty můžeš mít seminář!

Ke komu bych šel na seminář? Jediná věc na světě, do které mi nikdy nebude líto investovat peníze, je vzdělání. V dnešní době bohužel už není tak jednoduché dostat za své peníze adekvátní množství relevantních informací. Mám to štěstí, že studuji obor, který mě baví, takže většinu pro mne podstatných informací dostávám zadarmo (muhaha).

Nicméně z fitness scény i já sahám po seminářích, které si myslím, že pro mne budou přínosné. Naposledy jsem navštívil seminář od Železné Koule o kettlebellech. Proč? Protože jsem cítil, že mi má Radar co říct. Protože ho považuji za jednoho z největších odborníků na tuto problematiku u nás. A musím říct, že to byla výborná investice.

Naopak ke komu bych nikdy na seminář nešel, je někdo, kdo kombinuje všechno špatné z předchozích řádků. Nechci úplně jmenovat, aby se nám to tu nezvrhlo v 3. světovou, že napadám vašeho oblíbeného lháře eeee teda fitnesáka, či to, na co si to ten blbec hraje. :D

Jak poznat kvalitní seminář?

Stačí si odpovědět na 3 základní otázky.

Kolik toho má ten člověk za sebou, že mi chce něco předávat?

Má mi co předat? (Ve smyslu, zajímám se vůbec o tuhle oblast.)

Mám prachy?

Pokud jsou odpovědi na tyhle otázky kladné. Go for it. Pokud ne… Zkuste pátrat po informacích u někoho jiného.

A co závěrem? Nic. Poděkoval jsem vám už na začátku. Takže - čuss příště ;) 

Lovit, tančit, zpívat, milovat se!

Hello the weak internet.

Tohle není hejt, nebo… Prvoplánově tento článek nezamýšlím jako hejt.  Nicméně uvidíme, kam nás mé myšlenky zanesou.

To, že žijeme v 21. století, kde pohyb je koníčkem, doplňkem,  k usezenému životnímu stylu, nejspíš nikdo nepochybuje.

Často se na netu dají číst články na tohle téma. Všichni nadávají, jak málo máme pohybu, jak pořád sedíme, že hodina ve fitku 3x týdně nestačí.

Nestačí, ať se na lidské tělo podíváte z jakéhokoli hlediska, nebylo navrženo k dlouhému sezení (jestli vůbec bylo navrženo k sezení?). Byli jsme určeni k pohybu.

Lovit, tančit, zpívat, milovat se.

V tento moment, bych rád zmínil větu od Riche Froning „Pohyb je jen dalším jazykem, jen někteří lidé mluví plynuleji než jiní.“

Nejde vše změnit ze dne na den, skončit s prací a začít běhat po lesech, lovit zvěř, večer si sednout k táboráku, zpívat a milovat se. Tuhle část vývoje máme už (bohužel/bohudík) zasebou. Kde jsme se ovšem ocitli, jde podle mého (ne úplně) soudného úsudku, rozcestník. Vydáme se cestou, kdy naše tělesná schránka bude čím dál více chřadnout, až se za miliardy let vyvineme v něco, co tělesnou stránku nepotřebuje, nebo něco změníme?

Tak! Konečně se dostáváme tam, kam jsem se dostat chtěl. Populace nám slábne. Populace nám leniví. Podívejte se kolem sebe. Kolik máte ve svém blízkém okolí lidí, kteří jsou v DOBRÉ kondici. To nutně neznamená, že zrovna doběhli maraton nebo zvedli nějakou příšernost ve fitku. Ale třeba, že nemají pupíček. Vypadají, ale co je důležitější CÍTÍ SE FIT. 

Asi takových lidí není moc, co? Čím to? Jsme lenivější? Máme méně času? Máme více práce? Možná kombinace všeho.

Věc, kterou jsem zde chtěl určitě zmínit je něco, co jsem četl někde na netu. Žijeme v době, kdy není normální zvednout dvou násobek své váhy ze země, ale je normální 12 leté obézní dítě. JAKO REALLY? Až tak lidstvo pokročilo? To jako za chvíli budou žrát děti prášky na srdce? A vyvine se nový obor fitness trenér pro děti do 10 let? (By the way, tohle se už děje, mám ve fitku klienty, kterým je 13, 14 let)

A kdo za to může? Ukažte si něj prstem!

.

.

.

Kam míříte? Na sebe? Míříte správně. Motivujete své okolí k nějakému výkonu? Motivujete sami sebe? Není potřeba být fitness bikiny pornohvězda, ee teda… Bikiny fitness pornohvězda… Stačí se hýbat.

Bylo by příjemné svalit vinu někam jinam. Ale každý je za své zdraví zodpovědný sám. Horší je, že jsou lidé, kteří jsou zodpovědní i za zdraví někoho dalšího. Tito lidé, by měli podstupovat psycho testy, jestli jsou vůbec způsobilí zastávat takovou funkci. Říká se jim rodiče.

Ale nejsou to jen oni. My všichni ovlivňujeme své okolí. Někteří více výrazně, někteří méně.

Do školy se mnou chodil kamarád, který se věnoval parkour (ten sport bez koní). Rád stojkoval, když jsme čekali na hodinu, občas si zul boty a dřepěl. V ročníku u nás vypukla epidemie stojkování. Všichni jsme chtěli umět stát na rukou. Takových lidí víc. Díky za to Pagu.

Teď, na závěr, by bylo krásné přijít s globálním řešením, kterým vše vyřeším. Ale to nejde. Mohu jen doporučit. Lidi… zkuste se hýbat a už je úplně jedno jak. Jogging, procházka se psem, fitko, tanec, soulož…

Takže jo. Díky za přečtení. Snad jsem vás všechny urazil a hejty mi nasypte do komentářu. A zkuste i připsat, jak byste to vyřešili vy.

Co dělám jenom já dobře a vy všichni špatně!

Hello the internet.

(Teď, když jsem vás pobouřil nadpisem článku, pojďme se podívat na skutečný problém, který chci dnes rozebrat a tím jsou kloubní rozsahy při cvičení)

Kdo se občas kouká na moje tréninková videa, možná zaznamenal fenomén, který je u mě hodně běžný. A to, že málokdy propínám kolena při deadliftech, málokdy propínám lokty při over head presech, při bencích a všeobecně nejezdím do plných kloubních rozsahů.

A jaké máte vy rozsahy?

Upozorněn na tenhle fakt jsem byl v komentářích pod jedním videem od kamarádky Zuzky. Byl to spíš hejt, než upozornění. Na druhou stranu je fakt, že z úhlu, pod kterým to bylo natočeno, to vypadá, že jsem činku skoro nezvedl :D. 

Ale za tím, co a jak dělám, si stojím. Tak a teď vám nacpu do hlavy proč! A bude to jediná pravda, kterou uznávám a všichni ostatní jsou hlupáci a nerozumí tomu :D .

Určitě jste už slyšeli o termínu hypermobilita. Zkráceně řečeno, je to zvětšení kloubního rozsahu nad jeho fyziologickou (normální) úroveň. Nejlépe jde hypermobilitu pozorovat u lokte, kdy ho propnete natolik, že předloktí máte níž, než paži.

hypermobilní loket

Protože, patřím mezi tu část populace, která je bohužel hypermobilní, nejezdím plné kloubní rozsahy.

Ne, to není vše.

Nepropínám ruce, nohy ještě i z náboženského přesvědčení.

Věřím v to, že plný rozsah není pro kloub vůbec zdravý. Rozhodně i proto, že jsem hypermobilní, ale i proto, když se dostanete do kloubní bariéry (vyčerpáte kloubní rozsah), všechnu tu váhu najednou drží vaše klouby. Ty se tímto dostávají do pozice, kterou označujeme jako „uzamčený kloub“. Při zamknutém kloubu svaly přestávají plnit hlavní funkci (a zůstávají zde jako stabilizátory, samozřejmně to nejde tak říct, že by přestaly plnit svou funkci, ale chápete..ne?).

uzemčené (hypermobilní) koleno

Takže je to jenom ze zdravotního hlediska? Nebo to i nějak ovlivní svalový rozvoj a sílu?

Nejsem si úplně jistý, snad nikdy jsem pořádně „nepropínal“ lokty, kolena a nepřipadá mi, že by posilování na mě nemělo žádný nebo menší vliv. Takže… Ne. Nemusíte se bát, že když při každém dřepu nezarvete kolena někam daleko za sebe, budete mít menší stehna. :P

Samozřejmě jsou výjimky. Například na soutěžích po vás chtějí, plný kloubní rozsah. Ovšem ten fyziologický, což je například pro mé lokty rozdíl 10°. Takže ideální je vypozorovat na sobě, jak jste na tom, a pak se řídit podle svého přesvědčení a svědomí. 

Jako vždy, děkuji za přečtení. A mějte se =)

Strongman?

Hello the internet.

Byl jednou jeden chlapec, kterého nebavilo klasické fitkaření. Zvedat činku a čekat na mocnou hypertrofii prostě nebylo pro něj. A tak si do pytlíčku sbalil magnésko, opasek, ručník (hlavně ručník) a vydal se na cestu za novými zkušenostmi.

Minule jsem se zmínil o Crossfitu. Dneska se podíváme trošku někam jinam. A to na strongman trénink.

Silnej chlap?

Strongman trénink kombinuje všechno, na co klasičtí cvičenci nemají koule a hlavně sílu. Ale né…

Nicméně co to tedy je strongman? Jedná se o soubor disciplín, mezi které můžeme zařadit různé cviky jako jsou farmářská chůze, super yoke, tire flip, atlas stone, varianty čehokoli, kdy něco tlačíte nad hlavu od pivního sudu přes ohrádku s motorkou až po obrovskou jednoručku, s jejíž váhou májí normální  pod-lidi problém vůbec pohnout, dále deadlifotvání různých věcí jako jsou auta, obrovské pneumatiky, tlusté osy (axle deadlift), dřepování  a mnoho jiného.

Sounds like a fun…

Typickej strongman

Typický „uznavač“ toho typu cvičení potom vypadá asi takto.

Já se svými (téměř) 170 cm se mu koukám do rozkroku, když se postavíme naproti sobě, naštěstí přes jeho rozkrok teče vypracovaný pupíček, a pod nohama tohoto „pána“ se drolí asfalt, protože jeho osobní váha je podobná malému slunci. To ovšem nemění nic na faktu, že přes ruku má tento „nadsamec“ obvod víc než tvoje máme přes hýždě (boo!).

Tím v žádném případě nechci nikoho urazit!

„Naštěstí“ nic není černobílé a dnes se začínají objevovat pánové strongmani, které by, jste si spletli s kulťákem.  Viz. třeba Jirka Tkadlčík nebo Roman Grigar (tyhle znám osobně, určitě se najdou i další).

Já a strongman?

Všichni kdo mě znají, nejspíš tuší, že na nějakou kariéru či závod v strongmanech můžu rovnou zapomenout. Se svými krátkými prsty na rukou, malou výškou a ne tak úplně psychopatickými sklony, nejsem vhodným kandidátem.

Na druhou stranu, tréninky jsem si užíval na plno. Váhy šly nahoru (jak na čince, tak moje váha), zranění se vyhýbalo, ale progres musel někde skončit a taky skončil, s koncem léta. 

Mimo jiné i proto, že na tento typ tréninků potřebujete velmi specifické pomůcky, jak jsem zmínil výše.

Tučný i přes léto

Tyhle tréninky mi nepřinesly jenom praso-formu i po dobu léta, ale-i rozšíření obzorů, které spoustě lidí v dnešní pokrokové době chybí.  Silový rozvoj, který mě těšil a masturboval mi ego do astronomických výšin, ale i hypertrofie, která nebyla úplně k zahození.

Klapky na očích

Na závěr bych vám rád trošku promluvil do duše.

Lidi, sundejte si ty klapky z očí. Nemůžete hejtovat něco, co jste sami nevyzkoušeli, něco o čem jste slyšeli jenom na youtube nebo viděli na instagramu. Teď nemluvím jenom o strongamnu, ale když se vrátíme k crossfitu, nebo když vezmeme v potaz ostatní sporty, často perzekuované.

Jako vždy, díky za přečtení, snad se líbilo a něco jste se i dozvěděli. Když jsme u tohoto téma, tak tuto sobotu 12.11 budu k vidění na online streamu Jirky Tkadlčíka z mrtvolařské soutěže v Brodku u Přerova. Určitě si najděte čas a kukněte k Jirkovi na funpage na fb =).

Co? Soutěž v mrtvole? A budu závodit? No, nechte se překvapit. ;)

Crossfit Or Crossshit?

Hello the internet.

Dneska bych se rád podíval na crossfit. Nebudu podrobně vysvětlovat, co to je. Všichni, kdo se trochu  pohybují ve fitness industry, tenhle termín a druh cvičení znají.  Pro ty, kteří vůbec netuší, si shrňme, o co tedy jde. (Následující „definice“ je z mojí hlavy, pokud je v nějakém ohledu v rozporu s tím, co CF opravdu představuje a jste jejími zarytými fanoušky, prosím nekamenujte mne)

Jedná se o silově-vytrvalostní aktivitu, kombinace vzpírání, gymnastiky, atletiky, silového trojboje a bůh ví čeho ještě. Takový mišmaš. Občas mi to přijde, že někdo přišel, posbíral movementy, které se mu zdály být okey a nacpal to do jednoho pytle a ten nalepil velkou blištivou nálepku crossfit.

So…What next? Jasny. Proč vlastně všichni crossfit hejtují? 

Já osobně jsem nikdy vnitřně necítil odpor k crossfitu, spíš mě to vždycky do jisté míry zajímalo, o co tam jde. Jasny, občas jsem plácl nějaký ten hejt na crossfitáky jejích „srandovní“ shyby a podobné praktiky. Nicméně hlavní věc, která se crossfitu jako takovému vytáká je, právě to. Srandovní praktiky. Technika, kterou občas i elitní závodníci předvádí. 

Proč tomu tak je? Zcela jednoduše. Ve většině workoutu jde o to, splnit určitý počet opakování dříve než váš kolega. Pak jde občas správná technika stranou. Neříkám, že to patří mezi běžné praktiky, ale může se to stát.

Další věcí, která bývá často kritizována je, že lidé dělající crossfit o něm často mluví. Jako a proč sakra ne? Vždyť je to důležitá součást vašeho života. Někdo mluví o svém nově narozeném dítěti, vy mluvíte o svém novém PR (personal record). Navíc takhle to mají i lidé, co cvičí konvenčně ve fitku. O čem se většinou bavíte s kulturistou? Jak mu jde dieta, co má dneska zrovna v plánu si odjet? Ha? Ha. A už jsme doma. Shame on you! You little piece of hater.

Pro koho je ten crossfit vlastně určen? Údajně pro všechny. Můj osobní názor je trošinku jiný. Pokud jste couch-potato (povaleč), co o cvičení slyšel v rádiu, jak vypadá činka si googlili na internetu, asi bych úplně nezačal hned s crossfitem. 

Dle mého názoru pro crossfit potřebuje alespoň minmální pohybovou průpravu a tělocvik naposledy na střední (když jste 5 a více let ze školy) se fakt nepočítá.  Neříkám, že nejsou lekce pro začátečníky. Ty jsou rozhodně fajn. Ale tyto začátečnické lekce, pokud jste ten případ z pár řádků výš, byste měli absolvovat aspoň půl roku. Zažít si správné techniky, dýchání a vůbec vše, co je ke správnému cvičení potřeba. To zkrátka zabere čas.

Neříkám, že kvalitní trenér neumí přizpůsobit wod i méně zdatným jedincům a s potěšením musím říct, že zatím jsem se v Ostravě a v Kroměříži (Zlíně) nesetkal se špatným trenérem, který by neuměl poradit, nebo klienta ničil. Realita jinde, může být bohužel zcela odlišná…

Takže závěrem, crossfit je fajn. Aktuálně ho dělám rád. Co přijde za půl roku říct nedokážu. Ale dnes bych doporučil aspoň všem hejtrům. Zajděte si na tu hodinu. Vyzkoušejte si ty movementy, tempo, atmosféru.  Protože to, proč je CF tak oblíben, není jen cvičení, ale i ta komunita lidí kolem =) 

Klasicky, díky za přečtení =) popřípadě sdílení. Názor si rád přečtu, ať už jako komentář, zprávu nebo jakkoli jinak. 

Sypu,sypeš? Sypejme I. - Vitamín C

Hello the internet.

Venku máme krásné 4°C, ideálně prší (sněží, podle toho v jaké nadmořské výšce čtete) a z nosu vám, nebo lidem ve vašem okolí teče zeleňoučký sopílek.

Každý rok se spousta z nás potýká s běžným podzimním nachlazením. Troufám si říct, že spousta z vás (neříkám, že já ne), aby této útrapě předešla začne „suplementovat“ (brát po hrstech, píchat si do žil (jo! I tohle se děje), acojávímcoještě) vitamín C.

Tak si pojďme říct co, že to do sebe dáváte a JESTLI to má smysl.

(Malá odbočka, ze střední školy si určitě pamatujete, že zabraňuje kurdějím (onemocnění námořníků – vypadávání zubů a podobné fajn věci), takže už vám tohle může napovědět, že jeho suplementace není úplně marná)

Kyselina L-askorbová (aka vit. C) patří mezi esenciální a blá blá blá. Jestli chcete, tak si background přečtěte na wikipedii (https://cs.wikipedia.org/wiki/Vitam%C3%ADn_C) kvůli tomu tady úplně nejsme. 

Takže co to je už víte. Ne? Tak fajn! Nádech a celou následující větu přečtěte najedou (jo nádech až teď): kyselina L-askorbová, esenciální vitamin, to znamená, že jej musíme přijímat v potravě na rozdíl třeba od psů a nejen psů ale i ostatních zvířat, které si ji umí v těle vyrobit sami, stejně jako většina rostlin, v organismu může hrát roli antioxidantu i pro-oxidantu a to podle potřeby(výdech, nádech). 

To by mohlo být to základní, co potřebujete vědět. Tedy ne to, že psi jej umí syntetizovat (vytvářet) v těle, ale právě to, že my tuhle vlastnost nemáme.

Tak ale zpátky k otázce, která vás určitě zajímá. Pomáhá proti nachlazení? Zkráceně jo. Dlouze áno. Studie prokázaly (ano, snažím se informace podkládat reálnými a podloženými studiemi), že vit. C může zkrátit dobu trvání nachlazení o zhruba 8-14% u běžné populace. Za předpokladu, že je brán denně, jako prevence, před vypuknutím nemoci nebo při jejím začátku v množstvím nepřevyšující doporučené denní dávkování cca 100-200mg. V případě akutního potřeby, je možné přejít na nejvyšší doporučovanou dávku 2000 mg.

Nojo, ale jak to do sebe dostávat? Výše jsem se zmínil o intravenozní aplikaci (do žíly). Určitě tento způsob nepatří mezi ty běžně používané. Při intravenozním užití se většinou dávkuje velká dávka vit. C, studie opakovaně zjistili, že toto užití velkých dávek kyseliny askorbové vede k vzniku ledvinových kamenů #tonechceš. 

Takže logicky bude výhodné ho brát orálně (do pusy!).

Mezi často skloňované vlastnosti vitaminu C, hlavně mezi fitness komunitou, patří jeho pozitivní účinek na aerobní aktivitu. Bohužel ty z vás, kteří trpí touto představou zklamu. Studie (konkrétně 4, 2 z nich dvojtě slepé) prováděné na různých věkových skupinách, nepotvrdily, žádný účinek.
(http://examine.com/rubric/effects/view/214/Aerobic+Exercise/all/)

Na druhou stranu, před-dávkování (i předávkování, jedná se o 3 g vit. C) před fyzickou aktivitou mělo u jiné dvojtě slepé studie pozitivní vliv na svalovou bolest den po tréninku.
(https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16948483)

Takže vitamín C, by měl mít své místo ve vašem suplementačním plánu ať už cvičíte, nebo se jen bojíte, aby jste nedostali rýmečku. 

Samozřejmně díky moc za přečtení. Najdete mě na instagramu dadda_s, kde se snažím být aktivní a postovat, hlavně do denních obrázků, zážitky a postřehy ze svých dnů.