Hello the internet.
Dovolte mi, abych vás v novém roce přivítal žhavým
tématem. Tématem, které je velmi omílané vždy jen prvních 10 dní v novém
roce. Jsou to předsevzetí.
O předsevzetích toho bylo napsáno už tolik, že vám
z toho musí jít hlava kolem. Ale zkuste mi věřit a ještě pokračujte ve čtení.
Třeba se dozvíte něco nového.
Předsevzetí = odsouzení k neúspěchu
Určitě je vám všem blízké (buď z vaší vlastní
zkušenosti, nebo zprostředkovaně osobou ve vašem okolí) předsevzetí typu: „
Chci shodit 50 kilo za 2 týdny! A pak naberu 10 kilo svalů za 5 dní!“ Možná
jsem to trošičku s tou hyperbolou přehnal, nicméně chápete, kam tím mířím?
Nelze obecně říct, že všechna předsevzetí jsou odsouzena
k neúspěchu. Já osobně však žádné předsevzetí nemám. Co ale mám, je plán.
I am a P.L.A.N. guy.
Kam až má paměť sahá, vždy jsem měl plán. Na střední jsem
přišel ze školy a udělal si plán, co musím za odpoledne stihnout. Před
maturitou jsem měl plán, jak se vše naučit. I teď mám plán. Plány jsou
důležité. Plány řídí můj život. Jsem plánovač.
Okey. Zase trochu
přeháním… Na druhou stranu, mít plán je podle mě rozumnější, než mít předsevzetí.
Co pro mě plán znamená? Vím, jaké kroky musím udělat, abych si mohl položku
odškrtnout. Předsevzetí jsou pro mě většinou jenom prázdné pojmy.
Uveďme si příklad předsevzetí a pak to, jak z toho
udělat plán.
Předsevzetí: „Chci shodit 10 kilo.“
Ideální je vylepit si obrovský plakát na lednici, abyste vždy, když ve 3 ráno dostanete hlad, měli ještě větší pocit beznaděje, než byste normálně měli, což vede k postupnému odsouvání předsevzetí někam do koutků vaší mysli, až tu myšlenku úplně vytěsníte a vzpomenete si na ni v následujícím roce, zklíčeni, že jste se svou váhou vůbec nic neudělali. Sounds familiar? Upřímně? Mně jo. A nestydím se za to, každý někde začínal.
Tak teď konečně, jak bych vše vyřešil já! Protože jsem vždy
byl performance athlete (výkonnostní atlet (jestli se tomu dá u mých „výkonů“
tak říkat)), soustředil bych se na úplně něco jiného, než váhu. Samozřejmě je
váha také důležitým faktorem, ale prioritu bych udělal z pohybové aktivity,
kterou dělám.
Nemá smysl chodit do fitka.
Přesně tak! Nemá to pro vás smysl, pokud je fitko jenom
prostředkem vašeho mentálního sebe-mučení, nenávidíte každý kousek tělocvičny a
už vůbec ty zpocené lidi všude okolo, fuj hnus!
Pokud jste spíše outdoorový nadšenci, jezdíte rádi na kole,
běháte nebo chodíte na túry, proč byste sakra měli být zavření ve fitku? Jasně,
pokud je venku – bžilion °C (jako právě teď), je příjemnější zvolit nějakou
indoor aktivitu, než se vystavovat mrazům, ale záleží na každém.
Priorita číslo 1!
Namísto toho, že chci shodit 5 kilo, bych si dal (pokud se vžiji
do role nejmenovaného rodiče), že chci ujet 50km na kole pod (co já vím) 2
hodiny. Ha? A jak toho docílím? No, sednu na kolo, ,,vybleju¨ plíce a dám to za
2 hodiny a 35 sekund. To asi není ta správná cesta. Lepší variantou je zvolit
tréninkovou frekvenci. Řeknu si třeba, že týdně bych chtěl vyjet alespoň 2x. A
každý týden najet alespoň 100 kilometrů.
Posledním bodem správného plánu je zhodnocení situace.
Naplánuju si, že na začátku března bych chtěl být cíli blíž a tak se otestuju.
Pokud splním cíl (50 km pod 2 hodiny), zvolím cíl jiný a tomu i přizpůsobím
všechny podřízené kroky.
NEZAPOMENOUT
Důležitými faktory jsou sebereflexe, správný cíl (ve smyslu
reálnosti), časová dotace. Sebereflexí myslím, že po každém období, i třeba po
každém týdnu, je dobré podívat se nazpět a říct si: ,, Jo,
tento týden to bylo fajn, plnil jsem plán.
Reálností mám na mysli fakt, že ne vždy se dá vše plnit na
100%. Občas se vyskytnout situace, kdy prostě plán nejde plnit. V tomto
případě je důležité zachovat chladnou hlavu, ne se schoulit do klubíčka a
propuknout v pláč, že neplníte plán. Někdy to prostě nejde.
Časová dotace se váže k předchozím bodům. Je dobré si vždy
po nějaké časové jednotce provádět sebereflexi, jak si stojíte. Dále reálně
přemýšlet v čase. Když vím, že příští týden mám náročněji v práci,
zkusím vymyslet, jak to zvládnout, nebo jak to nahradit, popřípadě si přidat
v jedné tréninkové jednotce kilometry navíc.
A co váha! Dane! Zapomněl jsi na tu váhu!
Nezapomněl, jen jsem si tohle překvapení nechal na konec.
Pokud přidáte na pohybové aktivitě, KTERÁ VÁS BAVÍ, i při stejném jídelníčku
(za předpokladu, že se nepřežíráte jako PRASATA! LIDI!), uvidíte i pozitivní
změny na váze.
Navíc, k lepším výkonům nevede cesta jenom přes poctivý
trénink, ale i úpravu jídelníčku. Překlad: pokud se budete chtít zlepšovat,
nezbude vám nic jiného, než místo rohlíku k snídani a tatrance na oběd
vyzkoušet zdravější variantu.
OSOBNÍ ROVINA
Co moje plány pro 2017? Tak ty si nechám pro sebe, ale
nebojte. Mám plán ;) (podezřele okaté
mrknutí okem).
Žádné komentáře:
Okomentovat