Hello the internet.
And welcome to hate fest.
Pohodlně se usaďte a začtěte se do následujících řádků, ve
kterých se snad nepoznáte (a pokud jo, tak je mi vás líto #someoffense).
Začal bych zeširoka. Dříve byly celebrity a veřejně známé
osoby jenom ti lidé, kteří vystupovali v televizích. Předtím to byli
spisovatelé a ještě předtím (co já vím, třeba…) vládnoucí vrstvy (politik,
monarcha).
Dovoluji si tvrdit, že do jisté míry to všechno byli
vzdělaní lidé (až na ty z televize, ale když měl někdo roli blbečka, tak
jste to věděli). Byli to lidé, jejichž názory a vystupování bylo na úrovni.
Dnes je tomu však jinak.
Youtubeři, blogeři, vlogeři…“celebrity“
Doslova každý si dnes může založit blog (přesně jako jsem to
udělal já), youtubový kanál a cpát všem horem dolem svoje výlevy.
Jasně, je svoboda projevu a každý si může dělat, co chce.
Jen mám občas divný pocit, když se podívám, kolik lidí sleduje některé
youtuberské kanály. Takové množství lidí to nemůže myslet ironicky, proto se
domnívám, že existují lidé, které zajímá, co tenhle člověk povídá (absolutely
cancerous). Ale dostal jsem se úplně někam, kam jsem nechtěl.
FAKE people
O čem jsem doopravdy chtěl psát, je falešný postoj všech tam
venku. Ať už jsou to všichni, kdo točí videa, ať jsou to ty hezké slečinky (čti
kurvy) co sledujete na instagramu, které denně přidají 5 fotek, jak mají super
úchvatný život (jediný super úchvatný život má Dan Bilzerian a i ten přiznal,
že prodělal 2 infarkty, při překročení doporučení denní
dávky sexu a kokainu).
Nejsou to jen fotky typu: „takhle
krásná jsme se už vzbudila“, přes krychli z make-upu není poznat kdo to
vlastně je nebo: „na večeři s nejmilovanějším“, těsně po drsné hádce, proč
se nejde do té nové vegan-gluten, gmo-free restaurace.
Jasný, nikdo asi nechce vidět, že
jeho oblíbený instagramátor má i lidskou stránku a že občas prostě celý den
leží v posteli a vzpamatovává se z hrůz světa. Přiznat lidskost na
internetu je něco nežádoucího?
„Miluji právě tohle nové tričko
(od mého sponzora)´´, i když je úplně stejné, jako to předchozí, jenom dali
nálepku o 3 cm doprava a vy si ho musíte koupit za XXXYXYXY peněz. ,,Už ho
máte!? Ne, tak honem.“ Přijde vám to povědomé? Je na tom něco špatně? Nebo je
to v pořádku?
Bohužel, a je to jenom můj
vlastní názor, jsme se ocitli ve společnosti, která k tomuhle lidi nutí.
Bez sponzora nejste nikdo (nebo tak se to aspoň prezentuje), ale když ho
chcete, děláte ze sebe prodejní „něco vulgárního“. Těžko to mít někomu za zlé.
Taková je doba. Kdybychom nechtěli chodit v tom samém oblečení, co chodí
ti, které sledují tisícovky a nekupovali tyhle věci po kvantech, nebyli bychom
tam, kde jsme teď. (A tak jsme se dostali do bodu, kdy se i z našich přátel stávají novodobé prostředky reklamy (nezapomeňte, reKLAMa obsahuje slovo KLAM))
I can see Fake people
Upřímně, mě už nebaví sledovat
tyhle OČIVIDNĚ pozérské fotky, nachystané tak, aby to vypadalo dobře (což je
vlastně definice pozérství, ale chtěl jsem to podtrhnout!)
Rád uvidím normální fotku. Strhnutý
mozol z těžkých deadliftů namísto přepumpovaných vzpřimovačů, jednu růži
jen tak, než oooobr kytici půjčenou z obchodu, jídlo naházené do krabičky
jen tak ledabyle, než pečlivě nachystaný talíř. Jenže takové fotky nepřitahují
tolik pozornosti (navíc, když tam nebudou něčí kozy, tak nemáte na <3 ani
naději).
Tím bych to uzavřel. Lidi buďte
skuteční. (A prosím teď všichni na instagram mi zhejtovat všechny moje pics ;)
)
Žádné komentáře:
Okomentovat